Jdi na obsah Jdi na menu
 

Koťátko

2. 10. 2008

Když člověk žije blíž přírodě, setkává se denně se životem i smrtí a nezbývá, než se s tím smířit. Nemůžu zachránit všechny bezbranné tvorečky a vozit domů zatoulané kočky. Odvykla jsem si je i krmit, protože se člověka chytnou a pak je těžké nechávat je svému osudu. 

Jenže vždycky to prostě nejde, nevšímat si. Jedno odpoledne jsem pořád slyšela zoufalé Obrazekmňoukání, když to trvalo kolik hodin, šla jsem se podívat, co to je. Našla jsem na dně sudu v troše kalné špinavé vody malé, zoufale plačící koťátko. Jistě, fotka by byla lepší i s koťátkem, to by vás patřičně dojalo, ale nenechala jsem ho tam ani o vteřinu déle, než bylo nutné...

Kotě bylo mokré, vyděšené, třáslo se zimou.  Osušila jsem ho, nakrmila a ... co s ním ... ubytovala jsem ho v "karanténě" v kůlně. A už bylo "moje". Nebo spíš já jeho... Obrazek

 

 

 

 

 

Příhoda mě dost vykolejila, takže jsem se potřebovala napít. Při otvírání vína jsem zlomila svůj  speciální otvírák, pak vývrtku a pokusy vyšťourat zátku nožíkem skončily neúspěšně. Takže mám víno, mám na něj chuť a nemůžu se k němu dostat. Što ďélať...? Obrazek

Kotě se má čile k světu. Jak se objevím, nehne se ode mne. Kouše deku, na které se Obrazekopaluju,

 

 

 

rochňá se mi ve vlasech: Obrazek

 Ale proč se potom tak tváří...? Obrazek

P.S.: Já vím, takové fotky jsi asi nemyslela, Blanko, že :-))?

P.P.S.: Bylo dobré :-) Obrazek

P.P.P.S: Kotě je holka a ještě nemá jméno... 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Výchovné problémy...

(Jessie, 8. 10. 2008 12:34)

Mášenka je neskutečně miloučká, copak o to, ale mí dva staří vykastrovaní kocouři její agresivitou trpí. Takové kotě si vyžádá veškerou pozornost, ale mě nějak víc dojímají ti staří bručouni, kteří se mnou strávili kus života. Je mi jich líto a nevím, jak je ochránit a tu malou příšerku od nich izolovat...

...

(Jessie, 5. 10. 2008 21:45)

Tak kočka už má jméno - Mášenka :-).

Jessie, 03. 10. 2008 13:15

(bdm, 3. 10. 2008 14:24)

Nevím, jestli humánnější ale pro mě je nejpřijatelnější injekce, když už není vyhnutí. Vůbec nechápu, jak se lidé mohou zbavovat zvířat takovým způsobem. Ale to asi řekne každý a přece se to děje. A taky jsem pro kastraci. My třeba máme psa vykastrovaného, protože žije ve smečce se svými dcerami. Ale bylo mi líto přešmyknout tak krásné geny, to jo :-) Ale nebylo vyhnutí...

Díky, ratko :-)

(Jessie, 3. 10. 2008 13:15)

Taky to nechápu, ale samo tam vylézt nemohlo... Těžko říct, co jee humánnější - topit koťata malá hned po narození, kočky kastrovat, nebo všemu nechat volný průběh, jak říká jedna známá, a dát všemu narozenému šanci na život, třeba krátký. No, kočky jsou moje srdeční záležitost :-).

jak muze

(ratka, 3. 10. 2008 12:15)

nekdo hodit tak rozkosne kotatko do sudu? Nechapu. Preji hodne radosti s kocickou!